Do českého právního řádu se pojem svěřenecké fondy dostal až v roce 2014, a to nabytím účinnosti nového občanského zákoníku. Přitom ve světě jsou svěřenecké fondy využívány již mnoho let a mají značnou popularitu. Především pro svou velkou variabilitu. Svěřenský fond slouží k ochraně souboru majetku, který jeho majitel vyčlení a vloží do fondu. Tento soubor majetku vyčlení majitel a zakladatel svěřeneckého fondu ke konkrétnímu účelu. Majetek zůstává plně anonymní a pečuje o něj pověřený správce.
Kdo může být zakladatelem?
Svěřenský fond může založit jak fyzická, tak právnická osoba. Účel může být soukromý i veřejně prospěšný a charitativní. Fyzická osoba si založením svěřeneckého fondu může finančně zajistit sebe, nebo i celou svou rodinu. Svůj majetek tak může ochránit například před lehkomyslným nakládáním jedním ze členů rodiny, anebo i před případným exekučním řízením. Právnická osoba, tedy firma může svěřenský fond využít k zajištění správy, k rozdělování majetku mezi společníky a zaměstnance v podobě zaměstnaneckých benefitů. Firmám může svěřenecký fond sloužit také jako ochrana před hrozícím insolvenčním návrhem se strany jejích věřitelů.
Co může být do fondu vloženo?
Zakladatel musí ze svého majetku vyčlenit určitý soubor majetku. Tím může být prakticky cokoliv, od nemovitostí či nejrůznějších movitých věci, přes peníze na bankovních účtech či ve spořících podílových fondech, až po obchodní podíly. Okamžikem založení svěřeneckého fondu ztrácí majitel k vloženému souboru majetku formální vlastnická práva k němu, která za něj vykonává správce.
Založení svěřeneckého fondu
Při založení svěřeneckého fondu musí zakladatel učinit následující tři kroky:
- Vybrat část majetku, který chce do fondu vložit
- Zvolit způsob nakládání s majetkem a určit správce, který se o majetek stará, rozmnožuje jej a plní další úkoly stanovené ve statutu
- Určít benefienta, který bude jako jediný z majetku profitovat.